Muzeum

Národopisné muzeum

Národopisné muzeum Slánska ve Třebízi je součástí Vlastivědného muzea ve Slaném. Je jedním ze středočeských muzeí v přírodě (tzv. skanzen), jeho základem jsou vesnické stavby a jejich vybavení. Již v roce 1969 se začal opravovat Cífkův statek čp.1, postupně pak další objekty. Pro veřejnost bylo muzeum otevřeno v roce 1975. Výjimečné zásluhy o záchranu a obnovu souboru staveb vytvářejících areál muzea měl zlonický stavitel Jan Nedvěd a všichni, kdo pracovali pod jeho vedením. Návštěvníci muzea se ve Třebízi seznámí s charakteristickou vesnickou architekturu severozápadní části středních Čech. Jsou to především kamenné stavby z opuky a pískovce a nechybí ukázka kdysi na Slánsku často uplatňované hrázděné konstrukce. O vývoji kamenného domu svědčí především Cífkův statek čp. 1 s dochovanými stavebními prvky značného stáří. Pískovcový portál v přízemí špýcharu a renesanční okénko pocházejí z konce 16. století. Stavby jsou až na několik výjimek (hrázděná stodola z Telec přenesená do usedlosti čp.10, rekonstruovaná sušárna ovoce ze Srbče umístěná v zadní části zahrady téže usedlosti a kopie holubníku z Lenešic postavená na dvoře Cífkova statku) zachovány na původním místě, kolem vesnické návsi. Jsou zde nejen velké zemědělské usedlosti, ale též domky řemeslníků a obydlí chudších rodin zemědělských dělníků. Historicky cennou součástí muzea je rodný domek Václava Beneše Třebízského čp. 19, ve kterém byl již v roce 1904 upraven památník spisovatele. Nejen stavby samotné, ale i jejich vnitřní vybavení nábytkem, domácím a hospodářským nářadím a nádobím, nářadím z řemeslnických dílen, textilem a dalšími předměty denní potřeby dotváří obraz života na vesnici v minulosti. Shromáždit rozsáhlou sbírku předmětů využitých zčásti pro vybavení interiérů budov, zčásti uložených v depozitáři a předváděných na výstavách, se podařilo díky pochopení lidí ze Třebíze i okolních vesnic, kteří věci do muzea darovali.

 Národopisné muzeum Třebíz

 Vlastivědné muzeum Slaný